Nerodilí mluvčí angličtiny čelí několika překážkám při provádění činností v věda. Jsou v nevýhodě při čtení příspěvků v angličtině, psaní a korektur rukopisů a přípravě a předkládání ústních prezentací na konferencích v angličtině. Vzhledem k malé podpoře dostupné na institucionální a společenské úrovni jsou nerodilí mluvčí angličtiny ponecháni na překonání těchto nevýhod při budování své kariéry ve vědě. Vzhledem k tomu, že 95% světové populace jsou nerodilí mluvčí angličtiny a obecně populace je zdrojem výzkumných pracovníků, je nutné řešit problémy, kterým čelí při provádění vědeckých činností, protože věda si nemůže dovolit promeškat příspěvky z tak velkého nevyužitého fondu. Použití Na bázi AI nástroje by mohly snížit jazykové bariéry pro „nerodilé mluvčí angličtiny“ ve vědeckém vzdělávání a výzkumu poskytováním kvalitních překladů a korektur. Vědecký Evropan používá nástroj založený na umělé inteligenci k poskytování překladů článků do více než 80 jazyků. Překlady nemusí být dokonalé, ale při čtení s původním článkem v angličtině to usnadňuje pochopení a pochopení myšlenky.
Science is perhaps most significant common “thread” that unifies human societies ridden with ideological and political fault lines. Our lives and physical systems are largely based on věda and technology. Its significance is beyond physical and biological dimensions. It is more than just a body of knowledge; science is a way of thinking. And we need a language to think, to access and to exchange ideas and information and to disseminate advancements in věda. That’s how věda progresses and takes humanity forward.
Z historických důvodů vznikla angličtina jako lingua franca pro lidi mnoha různých etnických skupin a médium vědeckého vzdělávání a výzkumu v mnoha zemích. V angličtině existuje bohatá znalostní a zdrojová základna pro „lidé ve vědě“ i „vědecky zaměřené obecné publikum“. Celkově angličtina dobře posloužila při spojování lidí a šíření vědy.
Jako nerodilý mluvčí angličtiny z malého města si pamatuji, že jsem během svých univerzitních dnů vynaložil zvláštní úsilí na porozumění anglickým učebnicím a vědecké literatuře. Trvalo mi několik let univerzitního vzdělání, než jsem se s angličtinou vyrovnal. Proto jsem si na základě své osobní zkušenosti vždy myslel, že nerodilí mluvčí angličtiny ve vědě musí vynaložit zvláštní úsilí, aby se vyrovnali rodilým mluvčím angličtiny, pokud jde o schopnost porozumět relevantním výzkumným pracím a efektivně komunikovat prostřednictvím písemných rukopisů a ústních prezentací v semináře a konference. Nedávno zveřejněný průzkum poskytuje podstatné důkazy, které to podporují.
Ve studii zveřejněné v PLOS dne 18th července 2023 provedli autoři průzkum mezi 908 výzkumníky životního prostředí vědy k odhadu a porovnání množství úsilí potřebného k provádění vědeckých činností v angličtině mezi výzkumníky z různých zemí a různého jazykového a ekonomického prostředí. Výsledek ukázal významnou úroveň jazykové bariéry pro nerodilé mluvčí angličtiny. Nerodilí mluvčí angličtiny potřebují více času na čtení a psaní článku. Vyžadují více úsilí na korekturu rukopisu. Jejich rukopisy budou častěji odmítnuty časopisy kvůli anglickému psaní. Dále čelí velkým překážkám při přípravě a provádění ústních prezentací na seminářích a konferencích vedených v angličtině. Studie nezohlednila duševní stres, ztracené příležitosti a případy těch, kteří ukončili studium kvůli jazykové bariéře, takže celkové důsledky pro nerodilé mluvčí angličtiny budou pravděpodobně závažnější, než zjistila tato studie. Při absenci jakékoli institucionální podpory je ponecháno na nerodilých mluvčích angličtiny, aby vynaložili zvláštní úsilí a investovali do překonání překážek a budování kariéry ve vědě. Studie doporučuje poskytování jazykové podpory na institucionální a společenské úrovni, aby se minimalizovaly nevýhody pro nerodilé mluvčí angličtiny. Vzhledem k tomu, že 95 % světové populace jsou nerodilí mluvčí angličtiny a obecná populace je hlavním zdrojem výzkumných pracovníků, je poskytování podpory na institucionální a společenské úrovni naprosto nezbytné. Společnost si nemůže dovolit zmeškat příspěvky ve vědě z tak velkého nevyužitého fondu1.
Umělá inteligence (AI) je jeden vědecký vývoj, který má potenciál řešit některé z důležitých problémů, kterým čelí nerodilí mluvčí angličtiny, za velmi nízkou cenu. Mnoho nástrojů AI je nyní komerčně dostupných, které poskytují kvalitní neuronové překlady téměř ve všech jazycích. Je také možné provádět korektury rukopisů pomocí nástrojů AI. To může snížit množství úsilí a nákladů na překlady a korektury.
Pro pohodlí nerodilých anglických mluvčích a čtenářů Vědecký Evropan používá nástroj založený na AI k poskytování kvalitního neuronového překladu článků ve více než 80 jazycích pokrývajících téměř celé lidstvo. Překlady nemusí být dokonalé, ale při čtení s původním článkem v angličtině je pochopení a pochopení myšlenky snadné. Jako vědecký časopis je Scientific European zaměřen na šíření významného pokroku ve vědě a technologii mezi vědecky smýšlejícími všeobecnými čtenáři, zejména mladými lidmi, z nichž mnozí si v budoucnu zvolí kariéru ve vědě.
***
Zdroj:
- Amano T., et al 2023. Mnohonásobné náklady na to, že člověk není rodilým mluvčím angličtiny ve vědě. PLOS. Zveřejněno: 18. července 2023. DOI: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.3002184
***
